cesty /\ příběhy

Utéct "Zubatý"? Vteřiny mě dělily od ní, utekla jsem... 3.2. 2025, to budou 3 roky. Obavy z neúspěchu, nedokonalosti, že nejsem dost dobrá, otázka pro koho.. Nulové sebevědomí, nenáviděla jsem se, neměla jsem se ráda a mnoho dalšího. Alkohol jako další útěk od všeho? Ano, propadla jsem k závislosti na alkoholu. Dnes vím, na jak tenkém ledu jsem...

Vcházím do příjemně vonícího dobře známého nočního klubu. Přítmí, příjemná intimní atmosféra a společenský šum nabízí pocit bezpečí a určité výjimečnosti. Očekávání něčeho velkého, parádního, něco úžasného, zkrátka výjimečného, co mi tohle místo umožní prožít. Zapomenout na bolest duše. Těch pár piv, co jsem si dal, než jsem vklouzl kolem...

Ptali se mě často... Opravdu si chceš zničit život chlastem? nechci.. Tak proč pořád tolik piješ? nevím.. Tak přece nechceš chlastat ne? nechci.. Tak nechlastej! Takhle jednoduše to často vidí blízcí a mnoho dalších... Mnozí lidé v nás vidí jen slabochy bez vůle. Být nezávislý je vlastně úplně jednoduché, viďte? Ne, tak takhle to fakt není...