Podzim se nám naplno rozběhl do krásných barev a my vyrazili za našimi kamarády Davidem a Krištofem na Moravu, kteří se letos zúčastnili poprvé naší ČervenoDvorské 24 hodinovky, již III. ročníku. Pozvali nás na Brněnskou "25" a tahle cesta se skutečně vyplatila, protože závod, trasa i celé běhajicí Brno nás doslova a bez přehánění ohromili! 

V čem se liší běhání na Moravě od Čech? Asi hlavně v tom, že tady se závod koná v neděli a nikdo si moc neláme hlavu s tím, že se jde v pondělí pracovat. Na jihu Čech jsme zvyklí závodit v sobotu a v neděli se z toho dát trošku do kupy. Vypadá to, že ve srovnání s místními runnery jsme fakt malá ořezávátka! 

Oba kluci běhají za Running zone Brno a jejich hlavní doménou jsou traily a kopce. To my jsme pravý opak - rovina a silnice! Když jsem jim psal, že bysme někdy rádi přijeli zaběhat tak rovina byla jediná podmínka. Sorry jako ale na kopce mě prostě nikdo neukecá. Ale pozor nenechte se mýlit! Rovina a silnice neznamená, že to bude nějaká lambáda, sranda a procházka. Tato disciplína má také mnoho svého! ;-) O tom by mohl vyprávět v cíli Brněnské "25" Krištof viď? Skvělý výkon draku! 

Davidovi účast zhatilo zranění kolene což je velká škoda. O problémech s koleny vím své a tak si dokážu v živých barvách představit jak frustrujicí takové omezení může být. Navíc když zajdete za lékařem a on vám řekne jen: Tak neběhejte! ach... Když se zamyslím nad tím, že na takovu radu třeba vysokoškolský diplom... No nic jak s oblibou říkáme: "všechno je řešitelný" a výjimkou nebude ani tvé koleno Davide! Takže trpělivost moc to netlačit a hledat cesty a způsoby! Dej si čas - hlavně ať si v cajku do Velikonoc na 24H ! Spousta času... Velký obdiv patří Davidovi hlavně za to, že i tak přišel fandit a podpořit nás k trati přestože mi je jasné, že by byl nejraději na trase s námi! Super díky pak za fotky a výlet na Špilberk, kde jsme s tebou a Katkou dali skvělé povídání u kávy. 

No a my?... Ořezávátka z Čech? Verča je zvyklá na půlmaratonskou vzdálenost a tady si chtěla vyzkoušet jaké to bude o kousek to posunout. K radostnému překvapení jsme zjistili, že tempo vůbec nepadlo a nádherně si těch 25 km odběhla v rovnoměrném tempu což značí fakt kvalitní prácičku! Sdílná k těmto článkům jako obvykle moc není, ale náramně si Brno užila a hlavně taky otestovala nový botky! Jako v bavlnce! :)) Mimochodem ve chvíli, kdy to tady dopisuju den po 25 km závodě se Verča balí a odchází na kruhový trénink... Chvíli nechápu až pak mi to dochází... Verča dlouhé roky žila a studovala v Brně. Takže z téhle party nakonec vycházím jako ořezávátko jenom já!...

Já se tentokrát nikomu ani Verče, jediným slovem nezmínil jaký je můj cíl a přání... Po vleklých zraněních - mimochodem také s kolenem a ještě s vyhřezlou plotýnkou si tak dlouho pomýšlím na prolomení hranice dvou hodin na půlmaratonské vzdálenosti! Před 14 dny to v Hradci Králové ještě o pouhé dvě minutky nevyšlo, ale už tam jsem začal cítit, že jsem na dobré cestě! Takže...

Je podzim a chladněji, kolena a záda po půl roce cajk, všechno mi hraje do karet tak to tady zkusím! Žralok cejtí krev... Od startu to jedu na pocit a nepatrnou hranu. Prvních 10 km přijatelně přestřelím - fakt jen trochu. Tempo lehce pod 5:30. Na 11 km mi bzučí garminy přesně jednu celou hodinu a já jsem vysmátej, poněvadž jsem si naběhl krásný náskok a zbylých 10 km si mohu odběhnout v průměru 6:00 a budu tam. Nicméně cejtim se silný, taktizuju a polevím jen o 10 vteřin na 5:40. Na 15 km to pořád držím a stále se cejtim dobrej. Mé srdce, hlava a celej běžec jásá! Letím s větrem dál. Obrovská radost i když na fotkách to spíše vypadá jakoby běžel rudej a vzteklej buldog. První problémek přichází na 18 km - levý kvadriceps z vnitřní strany kousek nad kolenem mi říká, že by bylo dobrý se na chvíli uklidnit! Poslechnu ho a pověsím se na záda jednoho pomalejšího běžce. Čekuju jeho tempo - 5:50 - super! Nechám ho ať mi rozráží vítr a odpočívám. Následujicích 700m uklidňuji tepovku. 18.7 km - říkám si ok stačilo.. Vyrážím vpřed! Zpět do tempa a do 21.1 km ještě jakž takž rvu co to dá! Půlmaraton probíhám v čase 1:57:35.

Yess ano mám ta čísla prostě rád - nicméně všechno to řídí pocity a ideální rytmus při kterém prostě suprově vařim! Tohle si umím užít.  Do cíle si to pak dobíhám na Indiána a na pohodičku.

Z Brna odjíždíme s tím, že se určitě vrátíme a třeba i dříve jak za rok, protože třeba já osobně jsem fakt překvapený jak silná je v tomhle městě běžecká komunita a kolik lidí a organizací je tu zapálených do tohoto krásného sportu... a.. tím se přiznám i dost vylepšil můj názor na Moraváky... ;-) ( vtip :)

Moc děkujeme za organizaci https://www.behejbrno.com/ a krásný sportovní den s přáteli Krištofem, Davidem a Katkou. 

                                                                                                                         
                                                                                                                           Autor článku: Tom Jandus